Praha, 6. září 2021 – Avast (LSE:AVST), globální lídr v oblasti digitálního zabezpečení a ochrany soukromí, v novém mezinárodním průzkumu se společností YouGov a Forsa zjistil, že ačkoli 88 % Čechů považuje internet ve svém životě za důležitý, ne každý jej umí používat. Nedostatek sebedůvěry v užívání moderních technologií je vyšší zejména mezi starší generací, která tak na internetu tráví méně času a přichází o příležitosti, jak zůstat v kontaktu s okolním světem. 

Sebedůvěra klesá s věkem

Mimo pracovní úkoly tráví nejvíce času online věková skupina 18-24 let, kdy 25 % uživatelů tráví na internetu přes tři hodiny denně, ve srovnání s pouhými 15 % ve věkové kategorii 55-64 let a 22 % u lidí starších 65 let. Výzkum tak ukazuje korelaci mezi časem stráveným online a sebedůvěrou v užívání internetu a moderních technologií. V Česku se více než polovina (63 %) považuje za digitálně zdatné, ale toto číslo se s každou věkovou kategorií snižuje. Z těch nejstarších (nad 65 let) si věří pouze 53 %.

„Je dobře, že si tolik lidí na internetu věří,“ říká odborník na kyberbezpečnost Martin Hron. „Nicméně nemůžeme ignorovat rozdíly, které vidíme napříč různými demografickými skupinami. Starší generace nemůžeme při výuce digitální gramotnosti opomíjet a technologické firmy se musí snažit zranitelnější digitální občany zapojit. Sdílení vědomostí o online světě by se mělo stát běžnou součástí rodinných konverzací. Náš průzkum ukazuje, že největší zásluhy má zejména mladší generace. Právě ta pomáhá svým rodičům a prarodičům vyznat se v online světě.“

Globální srovnání uživatelů internetu 17 zemí světa

České babičky a dědové ve srovnání se světem

Česko je přitom v porovnání se zbytkem světa podprůměrné. Globální statistiky ukazují, že ve skupině 18-24 let tráví na internetu přes 3 hodiny denně 57 % lidí, v kategorii 55-64 let 19 % a u osob starších 65 let jde o 22 %. Starší generace v zahraničí si při používání moderních technologií také více věří. U lidí ve věku 55-64 let se totiž za technologicky zdatné považuje dokonce 70 % dotázaných, u věkové kategorie nad 65 let je to pak 69 % uživatelů.

Podle průzkumů se lidé nejvíce potýkají s poměrně jednoduchými úkony. Mezi nejčastěji zmiňované problémy, které lidé starší 65 let na internetu řeší, je řešení problémových situací, aktualizace softwaru nebo vyskakovací okna (49 %), posílání fotografií přes e-mail nebo chatovací aplikace (37 %) a nastavení, zapamatování si a změna hesla (25 %).

Mezigenerační pomoc roste

Většině těch, kteří si na internetu nevědí rady, vlastní nedostatek znalostí vadí (63 %). Konkrétně 72 % dotázaných lidí má pocit, že své okolí obtěžují, pokud jej požádají o pomoc. Skutečnost je však jiná. Ti, kteří pomáhají svým blízkým s technologiemi, se podle svých slov cítí naopak nápomocní, naplnění a pyšní.

Více než čtvrtina starších lidí (29 %) přiznává, že by uvítala pomoc od mladších členů své rodiny. Průzkum ukazuje, že skutečně častěji pomáhá mladší generace té starší. Více než polovina respondentů, kteří někomu pomohli s technologiemi, pomohla svým rodičům (54 %). Naproti tomu svým dětem muselo asistovat pouze 17 % dotázaných.

Oproti ostatním zemím si však Češi o své příbuzné na internetu nedělají příliš velké starosti. Zatímco v zahraničí v průměru 34 % respondentů vyslovilo obavy o své rodiče a 46 % o své prarodiče, Češi se o své rodiče obávají pouze v 17 % případů, o prarodiče pak ve 26 %. 

Starší Češi se na internetu bojí zejména o své bezpečí a soukromí (32 % má lehké obavy, 22 % velké), a tento strach se mírně zvýšil s nástupem pandemie koronaviru (33 % má lehké obavy, 22 % velké). Jejich mladší příbuzní to vnímají velmi podobně. O online bezpečnost a soukromí svých rodičů a prarodičů se před pandemií obávalo 57 % dotázaných, nyní jde dokonce o 61 %.

Strach lidem brání žít pohodlně online

Z konkrétních online hrozeb se všechny věkové skupiny nejvíce obávají krádeže identity (28 %), napadení virem (27 %) a krádeže hesla (26 %). Tyto obavy se však liší, pokud jde o jejich starší příbuzné. Téměř třetina respondentů (30 %) má strach, že se jejich rodiče nechají nachytat podvodným e-mailem, nebo že se stanou obětí falešných webových stránek (20 %). I zde se pak na prvních příčkách objevuje také krádež identity (21 %).

Kvůli strachu se lidé vyhýbají používání moderních technologií a online platforem, jako jsou internetové bankovnictví nebo sociální sítě. Skoro polovina dotázaných (46 %) se kvůli obavám o vlastní bezpečí a soukromí někdy rozhodla nedělat něco online, častěji ženy (49 %) než muži (42 %). Nejde však pouze o seniory, nejčastěji se takto rozhodují osoby ve věku 25-34 let (51 %). 

Ze strachu:

• se 27 % neregistrovalo na stránce, která po nich požadovala osobní údaje
• 27 % přestalo používat službu, které v minulosti unikla data
• si 25 % nestáhlo soubory nebo online obsah
• 25 % nesdílí věci na sociálních sítích
• 21 % nepoužívá veřejnou WiFi

Až 30 % lidí má pocit, že nemají dostatek znalostí o tom, jak se chránit před online hrozbami. Toto číslo je nejvyšší zejména u starších generací ve věku 55-64 let (40 %) a přes 65 let (38 %).

O to více Češi dbají na ochranu. Více než tři čtvrtiny respondentů používají antivirus (78 %), 58 % používá bezpečný prohlížeč a 53 % také firewall. Z těch, kteří antivirus nemají, 17 % přiznává, že neví, co to je (zejména nejstarší generace, kde jde až o 38 %) a 23 % jak si ho nainstalovat. 

Metodika:

Průzkumu Avastu se zúčastnilo 16 147 online uživatelů ze 17 zemí z celého světa, z toho 1 004 respondentů z Česka. Průzkum realizovala výzkumná instituce YouGov v Argentině, Austrálii, Brazílii, České republice, Francii, Indii, Japonsku, Mexiku, na Novém Zélandu, v Rusku, na Slovensku, ve Spojených státech, Španělsku a Velké Británii, a výzkumná instituce Forsa v Rakousku, Německu a Švýcarsku v období od 15. června 2021 do 27. června 2021. V každé zemi se průzkumu zúčastnilo více než 1000 respondentů, vyjma Rakouska a Švýcarska, kde Forsa vyzpovídala vždy přes 500 respondentů. Globální data z tohoto průzkumu zahrnují data ze všech zemí, s výjimkou dat zobrazujících výsledky podle věkových skupin a pohlaví, která neobsahují výsledky z německy mluvících zemí.