Praha, 17. června 2022 – Avast (LSE:AVST), globální lídr v oblasti digitální bezpečnosti a ochrany soukromí, vydal svou první zprávu Digital Wellbeing Report srovnávající úroveň digitální svobody v jednotlivých zemích světa. Pandemie covidu-19 zasáhla všechny uživatele internetu. Světem se šířilo dosud nevídané množství dezinformací, útočníci zaplavili neznalé uživatele podvody a kyberútoky a některé vlády se uchýlily k autoritářským praktikám. Ve zprávě Avast odhaluje, že lidé žijící v zemích s vyšší mírou digitální svobody jsou méně ohrožení kyberútoky. Čelí však stejnému nedostatku transparentnosti v oblasti ochrany soukromí jako lidé ze zemí s méně svobodným internetem.
„Zjistili jsme, že s rostoucí mírou omezení online svobody občanů roste i riziko, že se lidé stanou obětmi kyberútoků. Nesvobodné země mají často také nižší HDP, což vede k tomu, že jejich obyvatelé používají starší systémy náchylnější na útoky a volně dostupný, nebo dokonce nelegální software, který bývá méně bezpečný. Nicméně i státy s vyšší digitální svobodou čelí častým kyberútokům. Na všechny země – svobodné i nesvobodné – pak ještě čeká mnoho práce v oblasti ochrany soukromí,“ vysvětluje generální ředitel Avastu Ondřej Vlček. „K řešení těchto problémů jsou potřeba inovace v oblasti kyberbezpečnosti a služeb digitální důvěry, abychom zvýšili bezpečnost a transparentnost pro všechny.“
Zatímco riziko, že se lidé žijící ve svobodných zemích stanou obětmi útoků je 30 %, v částečně svobodných a nesvobodných zemích je to o 6 % více. To může souviset s vyšší mírou porušování autorských práv, zákazem šifrovacích služeb, rozsáhlým státním dohledem, shromažďováním dat a cenzurou, což ukazuje nepřímou úměru mezi oficiálním indexem internetové svobody Freedom on the Net podle Freedom House a mírou rizika kybernetického útoku. Nesvobodné země mívají navíc nižší HDP, takže jejich občané častěji používají například stránky s torrenty, aby se bez placení dostali k obsahu, hrám a filmům. Tyto nedůvěryhodné zdroje je mohou vystavit vysokému množství online rizik.
|
Riziko, že se lidé stanou obětí kyberútoku v deseti nejsvobodnějších zemích světa (seřazeno od nejvíce svobodné země po méně svobodné): |
Riziko, že se lidé stanou obětí kyberútoku v deseti nejméně svobodných zemích světa (seřazeno od nejméně svobodné země po více svobodné): |
|
|
Barevná škála: <30 %; <40 %; >40 %
Výzkumníci Avastu dále zjistili souvislost mezi stářím používaných operačních systémů a rizikem, že se obyvatelé stanou oběťmi kyberútoků. Porovnáním pořadí v indexu Freedom on the Net s interními daty Avastu lze vyvodit, že v bohatších zemích nacházejících sev indexu výše, včetně Německa, Francie a Velké Británie, mají uživatelé častěji aktuální operační systémy, které je mohou lépe chránit před kybernetickými útoky. Naopak země, které v indexu Freedom on the Net dosáhly nižšího skóre, jako je Indonésie, Turecko a Bělorusko, mají v průměru nižší HDP na obyvatele. Jejich obyvatelé zároveň častěji používají zastaralejší operační systémy, což zvyšuje riziko kybernetického útoku. Pouze 28 % uživatelů ve svobodných zemích stále používá zastaralé operační systémy. Naopak v částečně svobodných zemích je používá 38 % procent uživatelů a v nesvobodných zemích je toto číslo podle indexu Freedom on Net ještě vyšší (41 %).
Zpráva Avastu také ukazuje, že na ochranu soukromí obecně více dbají svobodné země, jejichž webové stránky (podle indexu Freedom on the Net) obsahují zásady ochrany osobních údajů častěji (70 %) než webové stránky v částečně svobodných (52 %) a nesvobodných zemích (47 %). I když jsou zásady ochrany osobních údajů rozšířenější ve svobodných zemích, nezdá se, že by existovala přímá souvislost mezi jejich jednoznačností a srozumitelností a úrovní online svobody v těchto zemích. Pouhá přítomnost politiky ochrany soukromí v dané zemi nemusí stačit k tomu, aby jejím občanům zaručila dostatečnou ochranu soukromí.
„Směrnice regulující ochranu soukromí, jako je GDPR v Evropě a CCPA v Kalifornii, vyžadují, aby uživatelé byli informovaní o tom, jak jsou jejich data používána, což má vést k větší transparentnosti. Pokud jsou ale zásady ochrany osobních údajů napsány vágně a nesrozumitelně, tento cíl se v podstatě míjí účinkem,“ říká Vlček.
|
Průměrná srozumitelnost zásad ochrany osobních údajů v angličtině v deseti nejsvobodnějších zemích (vyšší číslo je lepší): |
Průměrná srozumitelnost zásad ochrany osobních údajů v angličtině v deseti nejméně svobodných zemích (vyšší číslo je lepší): |
|
|
Metrika: <46 % jsou velmi složité k porozumění; 46 %-58 % jsou složité k porozumění. Data pro nejméně svobodnou zemi, Čínu, a pro desátou nejméně svobodnou zemi, Uzbekistán, nebyla hodnocena a proto nejsou v této tabulce zahrnuta.
Studie navazuje na zprávu Avastu Digital Citizenship Report ze září 2021, která zkoumala postpandemické chování uživatelů na internetu a je součástí snah Avastu pochopit, jak můžeme zlepšit naše online životy.
Celou zprávu Avast Digital Wellbeing Report najdete zde: https://press.avast.com/cs-cz/digital-wellbeing-report
Ve zprávě Digital Wellbeing Report Avast kombinuje svá vlastní data, jako je riziko napadení kyberútokem, stáří počítačového systému uživatelů a přítomnost, transparentnost a srozumitelnost zásad ochrany osobních údajů s daty ze zprávy Freedom on the Net, kterou vydala v roce 2021 organizace Freedom House. Ta hodnotí, kolik mají lidé svobody při užívání internetu podle míry dohledu a omezení v dané zemi, jako jsou např. blokování sociálních sítí, cenzura, záměrná manipulace s online diskuzemi a přerušení komunikačních sítí nebo zatýkání či fyzické napadení blogerů a uživatelů za zveřejňování politického obsahu. Avast definuje digitální spokojenost jako kombinaci digitální svobody, kyberbezpečnosti a soukromí s možností využívat internet otevřeným, regulovaným, soukromým, bezpečným a informovaným způsobem.